Můj svět

Tady je jedna pitomost, co jsme psali nedávno ve škole. Byl to sloh na téma "Chování dospělých k mladším" nebo tak nějak. Uvádím to jen pro zajímavost, je to taková úvaha.

Můj svět

Je pravda, že si mladí lidé (i já) myslí, že jim dospělí nerozumí a většinou je to i pravda. Někteří dospělí mají dospívající dítě za zmenšeného dospělého, jiní za nesamostatného tvora, neschopného myšlení. Toto jsou dva extrémy, přičemž pravda není ani jedna.

dospělý člověk, aby porozuměl mladšímu, by se o to v prvé řadě měl snažit. Kdo není otevřený novým poznatkům a je zatvrzelý ve vlastním názor, tak dítěti moc rozumět nebude.

Jsou také lidé, kteří si naopak o sobě myslí, že rozumí všemu. Jak dítě myslí a jak se chová. Zvláštní je, že i když každý dospělý dětstvím prošel, tak děti zatracuje, že to je cosi nepodstatného.

Dospělý by především měl vědět něco o tom, co mládež zajímá, co dělá atd. Měl by se snažit pochopit logiku některých rozhodnutí a myšlenek.

Každý by měl vzít v potaz, že jeho názor na věc nemusí být ten správný a mladistvý může mít pravdu. třeba pro rodiče je dobrě věnovat se společně s dětmi jejich zálibám.

V životě jsem potkal velice málo dospělých lidí, kteří by mi opravdu rozuměli. Ti kteří mě opravdu pochopili, byli ti mladší, kteří k dětství mají ještě blízko.

by S!GN